V Evropě už jsem projel celkem dost zemí, ale život za velkou louží pro mě zatím zůstával neznámý. Proto jsem byl nadšený, když jsme v únoru 2025 získali možnost k pracovně-poznávacímu výletu do New Yorku. Naším cílem nebyly jen mrakodrapy a známá místa, ale hlavně návštěva sportovních zápasů, abychom si trošku rozšířili obzory, objevovali novinky ve světě sportovního marketingu.
A tak jsme po vyřízení veškerých povinností (ESTA) 2. února s mezipřistáním v Amsterodamu zamířili do světoznámé metropole, které se říká taky velké jablko. Stejně jako v České republice, i tady panovaly rize zimní teploty (překvapivě), což jak se později ukázalo, přineslo nadpoloviční většině výpravy nehezké zdravotní komplikace. Ale to bych zbytečně předbíhal.
Během 6 dnů jsme měli v plánu jít na tři zápasy hokejové NHL, basketbalové NBA, někdo chtěl stihnout divadlo na Broadway a také to zkombinovat s návštěvou nezjnámějších památek/budov.
Při pohledu zpětně musím uznat, že plánovat na každý den vycházku a večer ještě sportovní akce, bylo s načítáním dnů celkem náročné. Jak je ale dnes populární hláška, neměnil bych. A asi nikdo z nás.
Sportovní akce
Jako první se podíváme na hokejové zápasy a basketbal. Postupně jsme navštívili zápas New York Islanders vs. Vegas Golden Knights, New York Rangers vs Boston Bruins a New Jersey Devils vs Vegas Golden Knights.
Každá z hal byla dost specifická včetně marketingového pojetí show pro fanoušky. Nejvíce s lidmi komunikovali určitě Islanders, kteří navíc sídlí celkem daleko od centra a možná i proto se musí snažit víc, než ostatní. Program byl celkem moderní, práce s diváke na kostce, jak jsme zvyklí z našich TOP stadionů a akcí.
Proti tomu New York Rangers těží ze své tradice, popularity a v neposlední řadě také skvělého umístění Medison Square Garden v srdci New Yorku. Osobně si mi z hokejových zápasů líbila atmosféra na stadionu nejvíc, i když stavěli obsahohou část spíše tradičních prvcích, jako například na varhanistovi, který hrál živě známé písničky “na kameru”, a to asi 5x za zápas… Aréna má určité kouzlo, které fanouška uhrane, a ani moc neřeší, že se z ní po zápase dostává asi 15 minut po zastavených jezdících schodech.
Pro přejezd do Newarku, kde sídlí Devils jsme zvolili vlak odpovídající našim City elefantům, a jako vždy byli rádi, když do stejného vlaku nasedli lidé v dresech New Jersey Devils – věděli jsme, že jsme ve správném. Zábavou byla arena asi nejhorší. Ale možná tomu dost pomohla i tichá atmosféra ovlivněná nepříznivým stavem, domácí s Vegas prohráli.
Z celkového pohledu jsme byli trošku zklamaní fanděním zdejších fanoušků. Na bubny a dlouhé pořkiky jako v České republice tady nenarazíte. Maximálně “Go, Rangers, go” nebo “Make some noise”.
Přesto jsou zdejší fanoušci něčím specifičtí. Na hokej jdou hlavně jako na spoelečenskou událost a rozhodně na něm nešetří. Nákupy ve fanshopu a hlavně teda jídla a pití. Pro zařazení do kontextu uvedu, že pivo na stadionu stojí 17 dolarů. Což během jednoho zápasu vyléčilo a další už jsem nepotřeboval 😀
Moc mile překvapení jsme byli z návštěvy NBA, když jsme zavítali do Brooklynu, kde hrají Nets. 19000. moderní stánek vypadá skvěle zvenku i zevnitř. Fanoušci mají k dispozici skvělý fanshop a i barvy Nets jsou decentní (černá a bílá), takže se nejedná o žádnou divočinu.
Co se týká hry, hodně nás překvapilo, že hrají z reproduktorů hudbu i během hry. Ne tak, jak jsme zvyklí u nás z hokeje jen během přerušení. Prostě domácí tým útočí, tak mu k tomu pustí nahlas hudbu. Hráčům to očividně nevadí, možná pomáhá?! A co to zkusit na hokeji???
Program pro fanoušky byl na Nets poskládaný nejlépe ze všech – vše přesně na vteřiny, vystoupení roztleskávaček střídá klubový taneční oddíl, soutěž pro fanoušky, a tak dále. V podstatě nenechají divákům volnou chvíli na “jiné” zájmy. Takže NBA a Nets určitě můžu doporučit. Na New York Knicks jsme nešli, protože vstupenky (Madison Squere Garden) byly z jiné cenové skupiny, i když by bylo uričtě pěkné vidět Bena Stillera jak sedí v 1. nebo 2. řadě u palubovky.
Kapacity stadionů
- New York Islanders, UBS Arena, 17 255 diváků
- New York Rangers, Madison Square Garden, 18 006 diváků
- New Jersey Devils, Prudential Center, 16 514
- New York Nets, Barclays Center, 17 732 diváků
Památky
Už před “zájezdem” jsme si předem všichni řekli, kdo by chtěl co vidět. Dominanty jako socha Svobody, Empire State Building, památník 11. září, mrakodrap s vyhlídkou Edge, Central Park či přírodovědecké muzeum v nich nechyběly.
Je jasné, že mrakodrapy většina z nás už viděla. Ale tohle byly TY mrakodrapy, které známe z různých seriálů nebo filmů. Měli jsme relativně štěstí na počasí (oblačnost, zima byla strašná), takže z vyhlídek jsme se mohli sledovat celé panorama New Yorku, řeku Hudson nebo Vyšší záliv. Strašně se mi líbila Edge, která je postavena jako vyčnívající balkón z obrovského mrakodrapu. Na vyhlídku se můžete mrknout níže.
Na Sochu Svobody jsme jeli podívat tradičnějším trajektem, který spojuje Manhattan a Staten Island. Zase jsme měli štěstí, a tento symbol přivezený do Ameriky z Franice jako dar, okukovali za přímých slunečních paprsků.
Prohlídku Central parku jsme spojili s bruslením na ledních bruslích a návštěvnou Amerického přírodovědného muzea, které je známé mimo jiné i díky filmu Noc v muzeu. Tady nutno podotknout, že film je pojatý trošku zajímavějí, vycpané exempláře prostě moc nemluví 😀
I tak byla návštěva zajímavá a kromě proslavených koster dinosaurů (T-Rex) tam byla třeba super výstava živého hmyzu dovezeného z celého světa. Takže se člověk může podívat třeba na to, jak si termiti ve skleněných dózách staví domečky.
Na mě osobně udělala dojem návštěva americké letadlové lodi Intrepid, která byla postavena v roce 1943, po službě roku 1973 dovezena do New Yorku k sešrotování, aby od roku 1983 sloužila jako muzeum.
Kromě ní je v areálu muzea k vidění také jedna z tuším pěti atomových ponorek studené války, kterou si může člověk s průvodcem také projít a mrknout se, v jak stísněných podmínkách námořníci trávili čas (nebo kouřili cigarety).
Narozdíl od ponorky prohlídka lodi už vedená není (jako určitě tam ale nějací průvodci také budou), ale například u kapitánských můstků jsou veteráni, kteří vám odpoví na vše, co vás zajímá.
Na přistávací ploše letadlové lodi je také postaven speciální hangár, ve kterém je raketoplán Enterprise, zajímvý pro mě předem nevěděný bonus. Kdybych navíc při kupování vstupenky byl trošku pozornější, mohl jsem se podívat také do letadla Concorde, které je na konci stejného mola jako Intrepid.
Není to sice památka, ale musím zmínit také návštěvu resuturačky Katz’s Delicatessen, kde dělají vyhlášené pastrami. A to tedy můžu jen podrhnout. Skvělě připravené hovězí maso připravují na různé způsoby do čerstvého chleba, ale tradiční verze je s horčicí a kyselými okurky k tomu. Bylo to skvělý!
Jinak jsme se stravovali v klasických ranních vývařovnách (vejce, tortilly, sendviče), a protože jsme bydleli u Korejské čtvrti, bylo i sushi, určitě padly i nějaké fast foody ve stylu pizza apod. Do klasických restaurací jsme extrémně často nechodili, většinou jsme si dali něco na ulici.
Ceny vstupného
- Vyhlídka Edge – 66 $
- Vyhlídka Empire State Building – 79 $
- Americké přírodovědné muzeum – 30 $
- Letadlová loď Intrepid – 38 $
- Central park, zadarmo 🙂
PS: Protože jsme byli v zimě, nemuseli jsme si předem dělat rezervace na vyhlídky. Ale i tak bylo vhodnější je koupit třeba den online a v létě by to chtělo pojistit ještě dříve… U vyhlídek také platí, že cena se liší podle denní doby, kdy na ni jdete. Tedy jiná cena je v poledne a jiná na zápas slunce.
Návrat. Byl náročný
Větší polovina naší výpravy už zřejmě při letu do New Yorku chytla nějaký moribundus, který zhruba její polovinu poslal do postele zrhuba třetí ten. Trošku odolěnšjí kusy se nakazily od osatních zrhuba dva dny před odletem a ty nejeodolnější vůbec – já jsem byl v tomto případě bohužel jen trošku odolnější 😀
Ve zkratce náš let zpátky vypadal, jako kdyby se vraceli nějací váleční pacienti. A rozhodně jsme v letadle nebyli sami. Každou chvíli se ozývalo kašlání z různých částí letadla.
Zřejmě daň z každodenně nachozených 10-15 km v 0 stupních Celsia zakončených večerními sportovními akcemi. Na pokoji jsme většinou usínali během pár minut 🙂
TOMÁŠ ČEKAL 
Leave a comment